Okurky v ruštině znamenají něco úplně jiného.

Ivánek, blad a jiná podivná slovíčka v ruštině

Prakticky každý Čech (a také Moravák) nad čtyřicet alespoň trochu rusky rozumí, neboť se tento jazyk učil ve škole. Mladší generace to má ale poněkud složitější, jelikož tento mnohými nenáviděný jazyk (ruština však za to nemůže) vytlačila ze školních osnov angličtina. Mladí by si měli dát pozor především na slovíčka, která v češtině i ruštině znějí totožně, ovšem znamenají něco úplně jiného.

Pochvalujete-li si například „život“, Rus se vám určitě podívá na břicho. Náš „trup“ Rusům připomíná mrtvolu, „Skot“ zase dobytek, objednáte-li si „okurky“, přinesou vám nedopalky a při prosbě o „stůl“ dostanete židli. Raději nikomu neříkejte, že je „úžasný“, neboť mu naznačíte, že je hrozný. A o prostitutce („děvka“) raději nemluvě.

Jak je to s podobnými slovy v ruštině a češtině

Daleko více slov je však hodně podobných, neboť byla přejata do češtiny právě z ruštiny. Vybrali jsme jich pár jen namátkou:

  • maják,
  • vzduch,
  • vesmír,
  • boršč,
  • kormidlo,
  • car,
  • samizdat,
  • borec,
  • jeseter,
  • vějíř
  • a samozřejmě vodka.

V ruštině se také dobře a často kleje, k nejoblíbenějším výrazům patří chuj (хуй), bl´ad´ (блад), e´b tvoju mat´ (еб твою мать), pizd´uk (пиздук) nebo zajebal (заебал).

Ruský jazyk ve světě a doma

Ruština je čtvrtý nejrozšířenější jazyk v Evropě a osmý na světě, patří také mezi šestici úředních jazyků OSN. Rodným jazykem je pro 150 milionů lidí a počet mluvčích se odhaduje na 280 miliónů po celém světě. Pro Čechy je tento východoslovanský jazyk srozumitelný, větší problém dělá azbuka, která má 33 písmen.



A jak je to se jmény? Každý Rus je má hned tři, a to křestní, patronymum (odvozeno od jména otce) a příjmení. Jméno a patronymum se používají při oslovení lidí ve vedoucí pozici či starších lidí, příjmení jen v oficiální komunikaci. Nejčastěji tedy slyšíte jména křestní, kdy prakticky všechna mají zdrobnělou podobu.