Kde se vlastně vzal současný nejrozšířenější světový jazyk? Angličtinou se mluví v mnoha zemích. Jako mateřský jazyk se používá ve Spojeném království, Austrálii, Spojených státech amerických, Kanadě, Irsku a na Novém Zélandu. V řadě států se uplatňuje i jako jeden z úředních jazyků (Indie, Jihoafrická republika, Pákistán, Filipíny, Malajsie, Botswana atd). Slouží též pro komunikaci mezi lidmi z různých zemí, proto je důležité anglicky se naučit a rozumět.
Angličtina se řadí mezi západogermánské jazyky a vznikla na území Anglie.
V pátém století našeho letopočtu vtrhly do východní Anglie anglosasky mluvící kmeny z různých částí severozápadního Německa (Sasové, Anglové) a Jutska (Jutové). Postupem času se jejich germánské jazyky sjednotily do „staroangličtiny“, nápadně se podobající dnešním nářečím severozápadního pobřeží Německa a Nizozemska (nebo Fríska). Původně je tedy angličtina anglofríský jazyk.
Normanský vliv na formování anglického jazyka
V roce 1066 si Anglii podmanili Normané a díky tomu přešlo do staroangličtiny hodně normanských slov. Normanský vliv zapůsobil na angličtinu velkou měrou a ovlivnil její vývoj i během dalších staletí. Podobně důležitý bylo i působení slov přejatých z řečtiny a latiny.
V 15. století nastaly velké změny ve výslovnosti anglického jazyka a spisovný dialekt angličtiny se začal více používat ve státní správě. To už také fungovali první tlumočníci angličtiny. K ustálení jazyka přispěl i rozvoj knihtisku. Vznik moderní angličtiny řadíme do doby Williama Shakespeara. První slovník angličtiny vydal v roce 1755 Samuel Johnson.
Ve 20. století mělo velký vliv na rozšíření jazyka rozhlasové vysílání. BBC znají dnes téměř všichni.
