Pyšný Babylón chtěl šplhat do nebes

Jak to bylo s Babylónem a tisícovkou jazyků

Kde se vzalo rčení o „jazykovém Babylónu“? Vydejte se s námi na výlet do historie, do města Babylón (též nazýváno i jako Brána boží), které se rozkládalo na dolním toku Eufratu v jižní Mezopotámii.

Dle Bible byl Babylón jedním z prvních měst vybudovaných po Potopě světa. Lidé tenkrát mluvili stejným jazykem a rozhodli se postavit město s věží sahající až k nebesům. Nikoliv proto, aby uctili Boha, nýbrž aby povýšili sebe. Tím Boha popudili a následoval trest: rozehnal je do všech koutů světa a rozdělil i jejich společnou řeč. Od té doby lidé mluví různými jazyky.

Dějiny Babylónu

Podle dějepisných pramenů náleží vznik Babylónu do akkadského období. Největšího významu však dosáhl až v období starobabylónském za panování Chammurabiho (1792 př. n. l. – 1750 př. n. l.). Následně se vlády nad městem ujali Kassité, díky nimž vznikla druhá babylónská dynastie (1595 př. n. l. – 1157 př. n. l.). V té době se Babylón stal největším městem na světě.



Založení Novobabylónské říše s centrem v Babylónu, kde byl k vidění jeden ze sedmi divů světa (visuté zahrady Semiramidiny), se datuje do roku 626 př. n. l. V roce 331 př. n. l. dobyl Babylón Alexandr Veliký. Uvědomoval si jeho význam a udělal z něj své sídlo. Vybudováním Seleukeie na Tigridu upadl i význam Babylonu a v roce 130 př. n. l. byl vypálen.

Jak vypadal a co se stalo s Babylónem

Babylónské listiny ukazují, že se do vnitřní části města dalo vejít osmi branami. Zatím byly odhaleny a vykopány čtyři z nich. Střediskem uctívání byl zikkurat, na jehož vrcholku stál chrám zasvěcený bohu Mardukovi, jižně od něj stával chrám Esagila zasvěcený stejnému bohu.

Zbytky Babylónu se nacházejí na území dnešního Iráku nedaleko města al-Hillah, 88 kilometrů jižně od Bagdádu. Právě při výstavbě irácké metropole se materiál z babylonských ruin hojně využíval a tak duch slavného města žije dodnes.