O arabštině jste asi v poslední době hodně slyšeli. Řadíme ji mezi semistské jazyky, samostatnou skupinu afroasijských jazyků. Tušili jste, svým označením sahají až k Šémovi, jednomu z biblických synů Noemových? První nápisy v samotném arabském jazyce se datují do čtvrtého století našeho letopočtu.
Jaká další fakta a perličky arabština ukrývá?
Asi žádným překvapení nebude, že mezi spisovným arabským jazykem a regionálními hovorovými variantami (egyptskou, marockou atd.) panují zásadní rozdíly. Ostatně spisovnou arabštinou, která se dochovala v originálním Koránu a ve staroarabské poezii 6. až 7. století, dnes aktivně mluví pouze vzdělanci.
Už při prvním pohledu na překládání z arabštiny je zřejmé, že se jedná o zcela jiný systém než naše evropské písmo. Arabština se píše i čte zprava doleva a arabské písmo nezaznamenává změny v krátkých samohláskách ani nerozeznává velká, malá písmena, tiskací a psací podobu. Podoba písmen se odlišuje podle jejich umístění ve slově. Každý znak má jiný vzhled na začátku, uprostřed a na konci slova.
Jak na arabštinu
Víte, že počet rodilých mluvčích arabštiny v současnosti přesahuje 250 milionů lidí? Uslyšíme ji především na severu Afriky a Blízkém východě. A také v Evropě stále více přibývá zájemců o výuku arabštiny.
Naučit se ji však znamená hodně píle a vytrvalosti. Arabština má sice pouze dva časy, tři pády a dva rody, chlubí se však třemi čísly (singulár, duál a plurál). Slova vznikají pomocí ohýbání předpon, přípon nebo ohybem uprostřed slova. Je zřejmé, že počet zájemců o kvalitní překlad z arabštiny bude neustále stoupat.
