Minule jsme si tady docela pěkně povídali o dánštině, tak na severu Evropy ještě chvíli zůstaneme. Posuneme se jenom trochu na severovýchod. Právě v „zemi tisíce jezer“ se totiž mluví finsky. Jazykem, který je (právem) považovaný za nejpodivnější na starém kontinentu.
Finský jazyk však nepoužívá pouze zhruba pět miliónů obyvatel Finska, další milión najdeme ve Švédsku (zvláště v Tornském údolí), norském Finnmarku, ruské Karélii, USA a dalších částech světa. Jedná se ovšem o rodilé Finy, do studia tohoto jazyka se moc cizinců nežene. Není to žádný med.
Dějiny finského jazyka
Největší zajímavostí finštiny je, že vůbec nepatří do indoevropské jazykové skupiny. Náleží mezi ugrofinské jazyky, mezi nimiž najdeme i sámštinu (laponštinu), estonštinu, livonštinu a maďarštinu. Její gramatika i lexikum se proto diametrálně liší od všeho ostatního, čím se v Evropě hovoří.
Proto finština zní tak zvláštně a skutečně cizokrajně.
Historický vývoj finštiny nebyl nijak dlouhý ani dramatický. Nejstarší psané texty se datují do 16. století, první kniha (překlad Nového zákona) pochází z roku 1548. Jejím autorem byl básník Mikael Agricola „otec finské literatury“ a tvůrce spisovné finštiny. Takový finský Jungmann. A takovým finským Čapkem byl Mika Waltari. Jeho Egypťana Sinuheta četl snad každý.
Když Kukka potkal Kapanena
Jenže i přes jeho veškerou snahu zůstala ještě více než 300 let úředním jazykem na finském území švédština, ke zrovnoprávnění obou jazyků došlo až v roce 1893. I to je jeden z důvodů věčné řevnivosti mezi Finy a Švédy, zároveň díky tomu se ještě dnes ve Finsku domluvíte švédsky.
A proč je finský jazyk pro cizince tak těžký na učení? Tady máte pár údajů k zamyšlení:
- Složitá výslovnost,
- ohromný rozdíl mezi spisovnou a hovorovou finštinou,
- celkem 14 pádů (včetně partitivu),
- neexistence rodů, předložek a budoucího času,
- velice dlouhá slova.
Navíc se ve finštině nemáte prakticky čeho „chytit“, jelikož minimálně přebírá cizí slova a má minimum slovíček podobných byť jen vzdáleně světovým jazykům (angličtina, němčina apod.). Posuďte ostatně sami:
- Fotbal – Jalkopalloa
- Telefon – Puhelin
- Spojené státy americké – Yhdysvalta
- Pojďte do mekáče – Mena mäkkiin
- Rusko – Venäjä (doslova šváb)
- Česko – Tšekki (to „š“ zavedli do abecedy údajně kvůli nám)
A na závěr ještě nejdelší finské slovo: Epäjärjestelmällisyydellistyttämättömyydellänsäkäänköhän, do češtiny prakticky nepřeložitelné, tak to zkusíme alespoň anglicky („I wonder if it is not with his act of not having made something be seen as unsystematicality.“)
