Kel, kos, hmla a jiná podivná slovíčka ve slovenštině

K žádnému cizímu jazyku nemáme a nikdy asi ani nebudeme mít blíž jako ke slovenštině. Na této jedinečné skutečnosti se podílely především přirozené geografické, historické i kulturní podmínky. Navzdory tomu, že jazykové rozdílnosti v českém a slovenském jazyce nejsou příliš velké, najdeme mezi nimi celou řadu úsměvných slůvek, frází a podivných zajímavostí.

„Som smädný ako ťava,“ byla například v 80. letech minulého století oblíbená hláška, odůvodňující, proč je nutné urychleně zajít do české hospody nebo slovenské krčmy. Přestože Češi a Slováci žili ve společném státě, s výjimkou válečného Slovenského štátu, celých 74 let (tedy mezi roky 1918 a 1992), dnešní mládežníci už mnoha slovenským slovům nerozumí.

Další dôvod, proč sa některým lahôdkam věnovat bližšie.

Nesrozumitelná slovenská slova

V převážné většině případů se jedná pouze o rozdílnosti hláskové povahy („ječmen – jačmeň“, „souprava – súprava“), které zpravidla netvoří velkou překážku pro vzájemné dorozumění. Větší obtíže však vznikají tam, kde jde o rozdíly v samých základech slov. Jen namátkou pár z nich:

  • bocian – čáp,
  • električka – tramvaj,
  • konár – větev,
  • lopta – míč,
  • korytnačka – želva,
  • bravčové – vepřové,
  • cintorín – hřbitov
  • či populární čučoried ka – borůvka.

A frázi „Som štěklivý“ (Jsem lechtivý) také asi u nás moc lidí rozumět nebude.

Na která slůvka slovenského jazyka si dát pozor

Navíc je tu ještě jedna záludnost. Ne všechna slova, která v češtině a slovenštině znějí stejně, znamenají to samé. Například naše „stávka“ je u východních sousedů „sázka“, pod slovem „drozd“ se na Slovensku skrývá „kos“, naše přídavné jméno „horký“ představuje u slovenských bratrů „hořký“ nebo „kapusta“ znamená „zelí“. Slovensky se pak „zelí“ řekne „kel“, což zase u nás symbolizuje něco úplně jiného.

Nejdelším slovenským slovem je „najneskomercionalizovávateľnejšieho“, nejhůře vyslovitelným zřejmě „hmla“ (mlha). Slováci mají i řadu zajímavých přísloví, mimo jiné „Čo si sa s koňom zrazil?“ (Ztrácíš rozum), „Má deravé ruky“ (Je nešikovný) nebo i u nás známé „Hodiť flintu do žita“, čili to předčasně vzdát.



A oblíbené je i srozumitelné přísloví „Robota nie je zajac, neutečie“. Otázkou jen zůstává, do jaké míry se jím řídit.