Tlumočník, ten těžký život má. Takový překladatel, ten si sedí pohodlně v křesle obklopen slovníky a jazykovými příručkami, za popíjení kávy či něčeho ostřejšího si svým tempem překládá nějaký ten román, nikam nespěchá, dlouho může rozvažovat o každé větě. To tlumočník musí být rychlý, pohotový, komunikativní, permanentně soustředěný, vhodně oblečený a na nějaké to křeslo může rovnou zapomenout.
Jak takového skutečně kvalitního tlumočníka cizích jazyků poznáte? Můžete se řídit půltuctem rozpoznávacích znaků z následujícího přehledu.
1. Dokonalá znalost obou jazyků
Tlumočník musí disponovat vysokým stupněm znalosti překládaného i cílového jazyka. Jen v takovém případě je schopen text přetlumočit tak, aby byl zachován původní smysl slov autora. Kromě cizího jazyka tedy musí dokonale ovládat i ten mateřský.
2. Odborné znalosti
Mimo všeobecných témat musí tlumočník znát i odbornou terminologii, což vyžaduje dlouhou a důkladnou přípravu. Těžko by tentýž člověk mohl jeden den tlumočit na lékařském sympóziu a druhý den na soudním jednání.
3. Rychlost a pohotovost
Práce tlumočníka je náročná na rychlost. V porovnání s překladatelem jsou na něj však kladeny menší požadavky na přesnost. Tlumočník by neměl překládat doslovně, ale měl by se soustředit na jádro myšlenky či sdělení. A pohotovost využije při nečekaných situacích, o které není při jeho práci nouze.
4. Komunikační a organizační dovednosti
Tlumočník musí umět efektivně komunikovat s osobami na různých pozicích a v těch nejrozmanitějších situacích. Z organizačního hlediska je důležité, aby tlumočení mohlo probíhat nerušeně pro všechny zúčastněné.
5. Dobrá krátkodobá i dlouhodobá paměť
Dlouhodobou paměť tlumočník potřebuje k uchovávání všeobecných i odborných informací, které si nastuduje v předstihu. Krátkodobou paměť tlumočník využije k simultánnímu tlumočení. Dobří tlumočníci svou paměť neustále trénují a zlepšují.
6. Odpovídající zevnějšek a celkový projev
Tlumočník by se měl vždy přizpůsobit tlumočnické situaci a svým oblečením a vystupováním nesmí klienty rušit či rozptylovat. Musí umět vystihnout, kdy hlavní roli hraje serióznost a kdy naopak uvolněné chování.
