Nejmenší a nejsevernější z pobaltských zemí – to je Estonsko, stát ležící u Baltského moře. Turisty nepatří mezi příliš vyhledávané destinace, přesto nabízí celou řadu přírodních krás a starobylých památek. Trochu složitější to však bude s komunikací. Pro Čechy (a nejen pro ně) dokonce představuje estonština jeden z nejsložitějších a nejtěžších evropských jazyků.
Estonština patří do baltofinské větve ugrofinských jazyků. Nejblíže má k finštině a částečně maďarštině, s jazyky sousedních národů (ruštinou, lotyštinou nebo švédštinou) nemá ale společného vůbec nic. Na rozdíl od ní se totiž řadí mezi indoevropské jazyky.
Estonština se začala formovat ve 12. a 13. století spojením dvou nebo tří jazyků, které se vyčlenily ze skupiny baltsko-finských dialektů na začátku našeho letopočtu. Vývoj estonštiny ovlivnily i germánské, slovanské a baltské jazyky. Dnes s ní hovoří více než milion lidí, v podstatě (až na zanedbatelné výjimky) jenom v Estonsku.
Jak vyslovovat estonsky a jaké písmo používat
Skvělou zprávou je, že se v estonském jazyce (stejně jako v češtině) vyslovuje všechno tak, jak se píše. Stejně tak jako u nás tady přízvuk ve slovech leží především na první slabice. Ale tím podobnost obou jazyků končí.
- Mohlo by vás ještě zajímat: Skládání švédských slov, slavní Švédové a legrační jména.
Estonština používá upravenou latinku a její abeceda obsahuje 32 písmen. Jeden z charakteristických rysů tohoto jazyka představuje trojí délka hlásek: krátká, dlouhá a předlouhá. Těchto různých délek nabývají nejen samohlásky, ale i souhlásky. Pěkný chaos, podívejte se například na tato tři velice podobná slovíčka, znamenající však vždy něco jiného:
- „koli“ (krátké „o“, znamená „pojď dál“),
- „kooli“ (dlouhé „o“, rovná se „školního“),
- „kooli“ (předlouhé „o“, představuje „do školy“).
Základy estonské gramatiky
Estonci si užívají devíti samohlásek (u, o, a, õ, ü, ö, ä, e, i) a tvoří celkem 36 dvojhlásek. Některá slova dokonce obsahují pouze samohlásky, například „öö“ („noc“) nebo „ei“ („ne“). Podstatná jména, přídavná jména a zájmena nemají gramatický rod. Zato se skloňují čtrnácti (!) pády. Slovesa nevyjadřují slovesnou kategorii vidu a estonština používá dva gramatické časy, a to přítomný a minulý (jednoduchý nebo průběhový, předpřítomný a předminulý).
V Estonsku se těší velké oblibě ruština, která bývala v dobách Sovětského svazu ve školách povinná. Velmi dobře se tady domluvíte ale i anglicky. Určitě ovšem místní potěšíte, když se alespoň pár estonských slovíček naučíte.
