Parfémy a francouzština jdou dokonale k sobě.

Avantýra, bonžůr, cul a jiná podivná slovíčka ve francouzštině

Chcete-li s cizincem diskutovat o módě, kuchyni, divadle, filmu, výtvarném umění, tanci nebo architektuře, je francouzština ideálním jazykem. A patříte-li mezi 70 milionů turistů, kteří ročně Francii navštíví, základy tohoto bohatého a zvukomalebného jazyka se vám určitě budou hodit. Pozor však na některé drobné odchylky a zvláštnosti, které mohou neznalému mluvčímu způsobit jisté obtíže.

Francouzština, kterou mluví více než 200 miliónů lidí na pěti kontinentech, představuje po angličtině zřejmě nejvíce vyučovanou cizí řeč. A slova jako „merci“ (děkuji), „salut“ (ahoj), „bonjour“ (dobrý den), „au revoir“ (nashledanou), „amour“ (láska) nebo „excusez-moi“ (promiňte) ani nemá smysl překládat, neboť díky filmům vešla do obecného povědomí i u nás.

Malá seznamka ve francouzštině

Nezadaným mládencům by se mohly hodit věty typu „Tu me plaît beaucoup“ (Jsi nádherná), „Tu as de très beaux yeux“ (Máš krásné oči) nebo „Voulez-vous danser?“ (Chcete tancovat?). Pokud ale uslyší jasné „Je ne suis pas intéressée“ (Nemám zájem), raději by měli vyklidit pole.



Francouzština se pyšní skutečnou libozvučností. Stačí si jen poslechnout slova, která přejala čeština. Jen namátkou vybíráme několik z nich:

  • bižuterie,
  • šarm,
  • šampaňské,
  • žaluzie,
  • negližé,
  • parfém,
  • masáž,
  • avantýra,
  • suvenýr,
  • vernisáž,
  • šarmantní…

Nezní vám to krásně?

Temná zákoutí francouzského jazyka

Jakpak se asi v takovém vznešeném, kultivovaném jazyce nadává? Inu docela dost a docela rozmanitě. Oblíbené slůvko „conard“ znamená blbec, prodejná žena (děvka) se označuje jako „salope“, prdel je „cul“ a nejpoužívanější nadávka „merde“ rovná se českému výrazu sakra.

Francouzi také mají řadu zajímavých přísloví. Například „Parler français comme une vache espagnole“ (Mluvit francouzsky jako španělská kráva – tedy špatně), „Sauter du coq à l’âne“ (Skákat od kohouta k oslu, což by se dalo přirovnat k našemu Já o koze, ty o voze) nebo „Avoir un bœuf sur la langue“ (doslovně Mít hovězinu na jazyku, v přeneseném slova smyslu Držet jazyk za zuby).