Mezi nejrozšířenější uměle vytvořené jazyky se řadí esperanto, které je pro mnoho lidí takřka synonymem mezinárodní řeči. Myšlenkou při jeho tvorbě nebylo nahradit ostatní národní jazyky, jeho úkolem bylo usnadnit porozumění mezi lidmi a ochránit minoritní kultury.
Na samém počátku vzniku esperanta v roce 1887 stál polský židovský lékař Ludvík Lazar Zamenhof (1859 – 1917). Jako cíl si vytýčil vytvořit lehce naučitelný jazyk, který by sloužil k mezinárodní komunikaci.
„Vi kien flugas, papilio, tremante kaj rapide? Jam mortis rozo kaj lilio, kaj venas frost’ perfide.“
Slovní zásoba v esperantu vychází hlavně ze západoevropských jazyků, poslechově připomíná zejména italštinu. Větná skladba a slovotvorba má blízko nejen ke slovanským a ugrofinským jazykům, ale překvapivě i turečtině či čínštině.
Jak se naučit esperanto
Současné esperanto je výsledkem spolupráce několika set spisovatelů, filologů, básníků a tří generací jeho uživatelů. Jen 120 let stačilo k tomu, aby vzniklo mnoho tisíc slov, výrazů a slovních obratů. Pro různé vědní obory bylo napsáno desítky odborných slovníků.
„Flugiloj viaj kvazaŭ lampo briletas en nebulo: vi kion serĉas tra la kampo, perdita somerulo?“
Esperanto se vyučuje i na školách, dokonce i v České republice. Převážná většina lidi se však esperanto učí sama, a to nejčastěji formou korespondenčních či multimediálních kurzů nebo v místních esperantských klubech. Na Slovensku se od roku 2007 koná Letní škola esperanta, určená zejména začátečníkům. Učebnice a pomůcky pro samouky naleznete ve více než stovce jazyků.
Přestože esperanto není nikde úřední jazykem, mluví jím početná skupina obyvatel. Odhady mluví o 100 tisících až 2 miliónech uživatelů, z nichž je asi tisíc rodilých mluvčích. S esperantem se dnes můžeme setkat na kongresech, ve vědeckých diskusích, při cestování i na internetu. Používá se v literatuře, hudbě, ale také v rozhlasovém nebo televizním vysílání.
„Dezertaj estas la ĝardenoj,kaj vana l’ amo via. Skeletoj ŝajnas la verbenoj sub laŭbo senfolia.“
(Použité ukázky esperanta pocházejí z básně Lasta Kiso od Edmonda Privata.)
