Vzhledem k neuvěřitelnému počtu obyvatel Indie se tam v podstatě každý jenom trochu významnější jazyk řadí (s nadsázkou) mezi nejvíce používané na světě. Typický příklad představuje maráthština, kterou se mluví především v indických státech Maháráštra a Goa. Má v nich na 70 miliónů mluvčích (tedy více než francouzských mluvčích ve Francii), přesto je v Indii až na třetí příčce za hindštinou a bengálštinou.
Vývoj a územní rozšíření maráthštiny
Maráthština se vyvinula ze sanskrtu, první maráthská slova se objevují v 5. století a první maráthské nápisy známe z přelomu 10. a 11. století. Brzy na to začala v maráthštině vznikat význačná díla náboženského charakteru. Při plavbách Indickým oceánem v 15. a 16. století se s maráthštinou seznámili Portugalci a její základní znalost přivezli do Evropy.
Vrcholného rozkvětu se maráthština dočkala v éře Maráthské říše (1674–1818). Založil ji Šivádží z rodu Bhónslů během bojů s Mughalskou říší. V dobách svého největšího rozmachu za vlády báladžího Bádžího Ráa (1740–1761) zabírala značnou část dnešní Indie. Zanikla v roce 1818 po neúspěšných válkách s Velkou Británií.
Současný indický svazový stát Maháráštra dosahuje rozlohy přes 300 tisíc kilometrů čtverečních a jeho hlavním městem je Bombaj. Celkem zde žije přes 96 milionů obyvatel, což z něj po Uttarpradéši a čínské provincii Che-nan dělá třetí nejlidnatější nižší územní jednotku planety. Nejvyšší hora Kalsúbáí má 1646 metrů, nejdelší řeka – posvátná Gódávarí – teče do Bengálského zálivu.
Slovníček a gramatika maráthského jazyka
Maráthština (maráthsky marāṭhī) patří mezi indoevropské jazyky, což dokazuje například podobnost číslovek: ék (1), dón (2), tīn (3), čár (4), páč (5), sahá (6), sát (7), áṭh (8), nau (9), dahá (10). Ve státu Maháráštra platí za úřední řeč (ovšem při styku s federálními úřady se užívají všeindická hindština a angličtina), hojně ji uslyšíte na Mauriciu a dokonce i v Izraeli.
Maráthská gramatika je poměrně složitá. Obsahuje například skloňování podstatných jmen (8 pádů), na druhou stranu slovosled je pevný (podmět, předmět, sloveso). Lexikukm méně (než hindštinu) ovlivnila perština a arabština, projevuje se působení angličtiny (např. v názvech měsíců: jānēvārī – leden, ŏkṭōbara – říjen). Původní písmo modi nahradilo pro zápis maráthštiny v 19. století písmo dévanágarí, kde písmena v abecedě následují podle fonetických vlastností, tzn. nejprve samohlásky a po nich souhlásky.