Do Chorvatska jezdíme hlavně o prázdninách.

Prkno, Dietl a další zajímavosti z chorvatštiny

Řekne-li se „kukuriku“, zavání to Balkánem. Je to pravda, „kohoutovi“ se tak říká v chorvatštině. Libozvučný jazyk je v mnoha ohledech blízký češtině, ovšem zase tak jednoduché to není. Možná i proto se bude hodit stručný náhled do jeho tajů, okořeněný řadou nečekaných souvislostí a zajímavostí. Například, že náš známý scenárista Jaroslav Dietl pocházel ze Záhřebu.

Chorvatština (hrvatski jezik)patří mezi jihoslovanské jazyky a má tři základní nářečí, čakavské, kajkavské a štokavské, z něhož se vyvinula spisovná chorvatština. Společně se srbštinou, bosenštinou a černohorštinou se jedná se o přímého nástupce srbochorvatštiny, která se mezi roky 1850 až 1991 používala v oblastech bývalé Jugoslávie. Všechny čtyři jazyky jsou si i hodně podobné (asi jako slovenština češtině), naopak slovinština jim je i přes jazykovou příbuznost už poměrně vzdálená.

Zrádná chorvatská homonyma

Pozor na stejně znějící slova v chorvatštině se zcela jiným, často nepříliš korektním významem. Tak třeba chorvatsky „prkno“ znamená česky „konečník“ a dále:

  • strava = strach,
  • pravo = rovně,
  • divni = krásný,
  • župan = hejtman,
  • srpanj = červenec,
  • listopad = říjen.

Nejdelší chorvatské slovo „prijestolonasljednikovica“ znamená „dědička trůnu“. A říká se „ide kao muha bez glave“, což by se volně dalo přeložit „chodí jako bez duše“.

Slavní Chorvaté

Některé známé Chorvaty určitě znáte. Světové proslulosti dosáhli fotbalisté Davor Šuker a Luka Modrić, basketbalista Dražen Petrović, komunistický politik Josip Broz Tito, tenista Goran Ivanišević nebo lyžařka Janica Kostelić. V chorvatské Pule se narodila krásná italská herečka Laura Antonelli.



Nejstarší dochované památky psané v (srbo)chorvatštině pocházejí ze 12. století, avšak ještě o 500 let později se k psaní používají lokální nářečí, neboť spisovná verze není kodifikována. Dnes chorvatštinou jako rodným jazykem hovoří kolem 4,4 milionů lidí na celém světě.

Kromě Chorvatska se jedná o oficiální jazyk v Srbsku a v Bosně a Hercegovině a o menšinový jazyk v Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku, Itálii a Rakousku. Chorvaté žijí v mnoha zemích západní Evropy, ale i v USA, Kanadě, Argentině, Austrálii či na Novém Zélandu.