Víte, který jazyk vznikl postupně z vulgárního základu, a přesto ho americká televizní stanice CNN několikrát zvolila za nejkrásnější na světě? Jedná se o italštinu, za staletí vývoje obroušenou hovorovou latinu, řeč císařů, papežů i velkých umělců. „Buon giorno“ a vítejte na setkání se zajímavými slůvky italského jazyka.
Pokračovat můžeme rovnou s dalšími frázemi, kterým určitě budete rozumět: „ciao amico“, „per favore“, „buona notte“, „amore mio“, „ti amo“, „arrivederci“… Zazněly ostatně v mnoha známých italských písničkách či filmech.
Italská slovíčka v češtině
Druhou povědomou skupinu tvoří česká slova, která k nám pronikla právě z italštiny. Čau, espresso, pasta nebo pizza jsou jasná na první poslech. Řeknete-li však i banka, župan, kasino, škrpál, pomeranč nebo groteska, mohl by vás Ital správně pochopit.
- Určitě si ještě přečtěte: Triky a pověry a jiné zajímavosti o italštině.
Ne vše je ale tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát – aneb naopak ne vždy funguje. Řada českých slov má totiž v italštině úplně jiný význam. Pár příkladů? „Cielo“ není čelo, ale nebe, „panna“ je smetana, „pila“ baterka, „rana“ žába či „seno“ poprsí. A „botta“ neznamená botu, ale ránu, úder.
Italský jazyk ve zkratce i dlouze
Italština (archaicky vlaština) je románský jazyk, kterým mluví asi 70 milionů rodilých mluvčích, žijících převážně v Itálii, San Marinu a švýcarských kantonech Ticino a Grigioni. Po latině taktéž představuje druhý oficiální jazyk ve Vatikánu.
Za nejdelší italské slovo (nepočítáme-li názvy chemických sloučenin a číslovek, které se píšou dohromady) se považuje „precipitevolissimevolmente“ (velmi unáhleně, horempádem). Tvoří ho 26 písmen.
Přísloví a příjmení v italštině
Italština se pyšní bohatstvím vtipných přísloví. Podívejte se na několik z nich, české ekvivalenty si určitě domyslíte:
- „A rubar poco si va in galera, a rubar tanto si fa cariera.“ (Krást málo – jít do vězení, krást hodně – dělat kariéru.)
- „Meglio un uovo oggi che una gallina domani.“ (Lepší vejce dnes než kuře zítra.)
- „Ammuccia lu latinu ‘gnuranza di parrinu.“ (Latina skryje hloupost kněze.)
A jaká jsou nejčastější italská příjmení? Kdepak, na prvním místě byste marně hledali pány Cocottina a Picciho. Pořadí je následující:
- Rossi,
- Russo,
- Ferrari,
- Esposito,
- Bianchi,
- Romano,
- Colombo,
- Ricci,
- Marino,
- Greco.
Koho z nich znáte?
