Tvrdíte-li, že rozhodně neumíte mluvit arabsky, protože jste nikdy neabsolvovali žádný kurz arabštiny, není to tak úplně pravda. V běžné mluvě v českém jazyce totiž každý z nás používá celou řadu slovíček, která mají svůj původ právě v nejrozšířenější semitské řeči. Představme si některá arabská slova, která se pohodlně zabydlela do naší mateřštiny.
Rozhodně se nejedná o všeobecný arabský pozdrav „as-salámu alajkum“ (česky „mír s vámi“) ani o politicky zdiskreditované náboženské „Allāhu Akbar“ („Bůh je veliký“).
Nemyslíme ani slůvka, která mají svůj arabský původ už na první poslech (beduín, emír, harém, korán, mešita, minaret, sultán, šejk).
A konečně se nechceme rozepisovat o našich číslicích, kterým se říká arabské, neboť arabští učenci je začali používat. Slovo „cifra“ je proto také arabského původu („sifr“).
Jak se arabská slova dostala do češtiny
Za proniknutím arabských slov do češtiny stojí dva faktory. První představuje islámská expanze do Evropy, jejímž vrcholem bylo ovládnutí Pyrenejského poloostrova od 8. do 15. století. Druhým důvodem je vysoká úroveň arabské vědy, zejména matematiky, astronomie a medicíny ve středověku.
- Přečtěte si ještě: Počet mluvčích, jakým směrem se čte a jiné zajímavosti z arabštiny.
Nutno ovšem podotknout, že všechny lexikální výpůjčky arabského původu v češtině proběhly prostřednictvím jiných jazyků, zvláště díky němčině a latině. Kontakty českého a arabského etnika byly zkrátka ve středověku minimální, ba prakticky nulové, a bez jazykového prostředníka by nikdy k obohacení češtiny arabštinou nikdy nemohlo dojít.
Arabismy v plné parádě
To je důvodem, proč v češtině máme slova arabského původu (arabismy) jako admirál („amiral“), algebra („al‑ğabr“), alchymie („al-kimiya“), alkohol („al-kuhl“), arzenál („tirsana“), azimut („as-sumut“), baldachýn („zula“), cukr („sukkar“), elixír („jurea“), havárie („awarya“), jasmín („al-yasimin“), karát („qirat“), káva („qahwa“), korek („al-qurqtv“), magazín („majala“), matrace („maṭraḥ“), perla („busra“), rybíz („ribas“), šafrán („zaeafran“), šach („shuturanij“), tarif („tacrif“) či žirafa („zurrafa“).
Řada dalších slov není sice arabského původu, ale do jiných jazyků se dostávala právě z arabštiny. To je případ elixíru a kalibru (původně z řečtiny), mumie a táců (původně z perštiny).
A co byste řekli o významech arabských slov bíra a šáj?
